A. S. Konograi, navazující magisterské
Metropolitní Univerzita Praha,
Katedra Anglofonních studií,
Praha, Česká republica
V každém státě a v jakékoli zemi je lidská komunikační činnost uvnitř společnosti jedním z hlavních rysů šíření kultury. Lidská komunikační činnost zahrnuje řečovou aktivitu a všechny tyto pojmy jsou založeny na jazyce. Irská Republika je považována za národ a národní stát, vzhledem k tomu, že Velká Británie je jediný národ v širším slova smyslu skládající se z alespoň čtyř národů v etymologickém smyslu: Angličane, Severní Irové, Skotové, a Velšane. Jako pro národ a národní stát otázka oživení národního jazyka je relevantní pro Irskou republiku.
Rok 2019 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem domorodých jazyků s cílem zvýšit globální pozornost na kritická rizika konfrontace domorodých jazyků a její význam pro udržitelný rozvoj, usmíření”[2]. Jazyková politika Irské republiky je v současné době charakterizována intenzivními procesy oživení a rozvoje národního jazyka. V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropské unii, která podporuje šíření mnohojazyčnosti mezi obyvateli zúčastněných zemí. To je nezbytné nejen zajistit vzájemné porozumění, ale také rozvíjet tolerantní a uctivý postoj k lingvistické a kulturní rozmanitosti v EU.
Nejdůležitějším krokem k oživení a udržování irského jazyka byl zákon o úředních jazycích podepsaný v roce 2003, kterýustanovuje poskytování veřejných služeb v irském jazyce. Kancelář Coimisinéir Teanga byla vytvořena pro kontrolu poskytování veřejnosti služby v irském jazyce a zajištění kvality veřejných služeb v irském jazyce [3].
Programy podpory irského jazyka poskytují finanční podporu organizacím, které podporují rozvoj irského jazyka. Finanční prostředky jsou přiděleny na výstavbu a organizaci irských jazykových center.
V prosinci 2010 byla přijata dvacetiletá strategie pro irský jazyk 2010–2030, jež poskytuje podporu všem organizacím propagujícím irštinu jako hlavní jazyk rodiny a komunikace v Gaeltachtu. Jedním z hlavních rysů strategie je pokus o vytvoření jazykového plánu společně s Údarás na Gaeltachta a Foras na Gaeilge [1].
Snahou dvacetileté strategie pro irský jazyk je zvýšit počet lidí kteří mluví irsky o 2 miliony do roku 2030. Rovněž se vyvíjejí opatření k poskytování veřejných služeb v irském jazyce a k používání irského jazyka v masmédiích, zejména v televizi, rozhlase a tištěných publikacích.
V roce 2018 byl vytvořen pětiletý akční plán 2018–2022, jehož cílem je implementovat dvacetiletou strategii pro irský jazyk. Plán odráží potřebu úzké spolupráce mezi vládou, odbory a společenstvím na zachování a rozvoj irského jazyka. Ve Dvacetileté strategii pro irský jazyk existuje devět hlavních směrů oživení činnosti: Vzdělávání, Gaeltacht, Jazyk – převodovka rodiny – rané intervence, Správa, Služby a společenství, Média a technologie, Slovníky, Legislativa a Stav hospodářského života, průřezových Iniciativ [1].
Irsko je řádným členem sítě na podporu jazykové rozmanitosti (NPLD). Jedná se o evropském systému speciální jazykové politiky, který spolupracuje s firmou Foras na Gaeilge na projektu popularizace irského jazyka [4].
Síť na podporu jazykové rozmanitosti na evropské úrovni podporuje rozvoj jazyků, chrání méně používané evropské jazyky. Otázka jazykové rovnosti těchto jazyků je odhalena tímto systémem na evropské a mezinárodní úrovni. Můžeme konstatovat, že stát plně podporuje obnovu irského jazyka a vytváří potřebný právní rámec, poskytuje organizační a finanční podporu pro všechny zúčastněné v procesu oživení jazyka.
Bibliografie
Уважаемые авторы! Кроме избранных статей в разделе "Избранные публикации" Вы можете ознакомиться с полным архивом публикаций в формате PDF за предыдущие годы.